UDRŽITELNOST se stala marketingovou nálepkou, která prodává. Jak se v tom tedy zorientovat?
S materiály na výrobu našeho oblečení se to má jako se vším ostatním v našem současném světě. Je to komplexní a složité téma a neexistuje 100% pravda o tom, co je dobře a co špatně.
A protože nikdo z nás nechodí po ulici nahý, dotýká se téma materiálů nás všech. Přímo na kůži. :)
Neposledně, nebo možná spíše naopak, se dotýká taky naší planety.
Každý rok vyprodukujeme obrovské množství textilního materiálu. Ten samozřejmě nevzniká jen tak, ale s použitím zdrojů přírodních, chemických, energetických a lidských.
Zároveň každý rok spoustu materiálu vyhodíme - na skládky, do pouště, do přírody. Uvádí se, že ročně skončí na skládce 60% oblečení, které bylo v témže roce vyrobené.
Pokud se v textilních materiálech chceme nějak zorientovat, měli bychom si klást tři základní otázky:
Jaký zdrojový materiál byl pro výrobu našeho oblečení použitý?
Jak byl tento materiál získán a dále zpracován?
Jak se chová v čase? Jak dlouho vydrží? Jak dlouho se rozkládá?
Nejpoužívanější jsou syntetické materiály, z kterých vzniká okolo 70% procent veškerého oblečení.
Co se týče životnosti, tak vydrží věky - přežijí nás i naše děti - což z pohledu délky rozkladu není nejpřívětivější volbou vůči životnímu prostředí.
Na druhou stranu díky tomu umí dlouho sloužit. Otázka ale je, jestli vám v něm bude příjemně.
Ale i některé přírodní materiály představují díky své náročnosti na pěstování a následné zpracování pro planetu ještě větší zátěž, než rozklad těch syntetických.
Pro kůži budou přírodní materiály pravděpodobně příjemnější. Ale jejich životnost nemusí být valná, takže se kousek brzy opotřebuje a my potřebujeme nový.
Polysyntetické materiály jsou nejmladší a díky tomu obvykle nejvhodnější volbou. Jejich výrobní procesy již nějak počítají se životním prostředím i lidským pohodlím.
Vybrali jsme nejčastější materiály dneška a doplnili je pár základních faktů. Po přečtení nezbývá, než se chytnout za nos a soustředit se na to, ať nekupujeme nesmysly a staráme se o to, co máme, aby nám to dlouho sloužilo.
Přírodní materiály
Bavlna
Pěstování bavlníku, ze kterého se bavlna získává je velice náročné, a to hned z několika důvodů. Prvním důvodem je, že bavlník je ohromně žíznivá rostlina, a tak na výrobu jednoho obyčejného bílého trička či jedněch džínů se dle Curiously conscious spotřebuje 20 tisíc litrů vody.
Druhým důvodem je, že toxické pesticidy, insekticidy a hnojiva, která jsou používána při jeho pěstování, se vsakují do půdy a později do vody, což může být pro místní obyvatele zdraví ohrožující.
Bavlna je však relativně levná. Taktéž je velmi oblíbená pro svou odolnost a savost, je velmi příjemná na kůži a doporučuje se pro svou prodyšnost i pro alergiky.
Organická bavlna je ekologičtější variantou, u jejíhož pěstování se nepoužívají zmíněné toxické látky a výrobci se snaží o menší spotřebu vody. Veškerá organická bavlna by měla být certifikovaná, ale není certifikát jako certifikát. Za důvěryhodné bývají označována: GOTS - Global Organic Textile Standard, SAS - Symbol Association Soil nebo SOE - Symbol Organic Exchange. Certifikovaná organická bavlna je zhruba dvakrát tak drahá jako neorganická.
Recyklovaná bavlna, která je na trhu dostupná relativně krátkou dobu by měla představovat nejekologičtější variantu, jelikož je vyrobena z textilního bavlněného odpadu. Procesy výroby recyklované bavlny nejsou ale úplně transparentní. Nevíme jaké procento z nového materiálu vzniklo z recyklátu. Nemluvě o náročnosti procesu recyklace na vodu a energii.
Konopí
Popularita konopí stále roste a právem si získává na oblibě. Je to udržitelná rostlina, protože nevyčerpává půdu, na které roste, nepotřebuje žádné pesticidy a vyžaduje jen malé množství vody.
Konopné oblečení má podobné vlastnosti jako lněné, je pevné, má dlouhou životnost a odvádí dobře vlhkost. Není-li nikterak chemicky ošetřené, je nejudržitelnější variantou přírodních materiálů.
Len
Lněné oblečení je známé pro svou výbornou schopnost v létě chladit a v zimě hřát. Oděvy ze lnu, které jsou chemicky neošetřené, jsou přirozeně biologicky rozložitelné, což je velkým plusem. Taktéž při jeho pěstování nevzniká odpad. Je však třeba brát na zřetel, že konvenční pěstování lnu není příliš ekologické a udržitelné kvůli vysoké spotřebě vody a používání toxických pesticid a hnojiv.
Bambus
Bambus je nejrychleji rostoucí rostlina na světě a jeho pěstování, stojí na vrchních příčkách ekologického žebříčku. A to jak z hlediska spotřeby vody, tak i z hlediska využívání toxických chemikálií. Proč však není konvenční bambus ekologický a udržitelný v celkovém měřítku?
Bambus je pěstován pouze v Číně, a to na stále stejných polích. To vede za prvé ke snížení biologické rozmanitosti, a za druhé s tím spojenému nárůstu škůdců, který nutí pěstitele používat toxické pesticidy, jež jsou velkým problémem pro životní prostředí místní obyvatele.
Dalším problémem je, že v bambusových lesích žijí známé pandy velké, které při vykácení bambusových lesů přicházejí o domov, a tak se stávají symbolem vymírajících druhů.
I přes výše zmíněné se však bambus považuje za udržitelnější materiál než bavlna.
Ovčí vlna
Oblečení z vlny je známá pro svou hřejivost a často i kvalitu, má dlouhou životnost a při jejím zpracování není třeba velké množství chemikálií. Rovněž je vlna biologicky odbouratelná. Ani zde se však neobejdeme bez nějakého „ale“.
Vlna je ve srovnání s rostlinnými materiály spojována s vyššími emisemi a taktéž se mluví o etických aspektech chovu ovcí pro vlnu. Pro tzv. etickou vlnu hledejte ceritifikáty jako: Responsible Wool Standard (RWS), Certified Organic Wool, Certified Welfare Approved, Certified Humane® Label, Soil Association Organic Standards and Climate Benefitial by Fibershed.
Alpaka vlna
Vlna z lamy alpaky je považována za nejudržitelnější variantu jakékoliv vlny. Dle LES GOODIES je chov alpak i pozdější zpracování jejich vlny šetrnější k životnímu prostředí než u konvenční vlny, jelikož je v procesu třeba o mnoho méně vody i oxidu uhličitého. Navíc lamy alpaky neničí půdu, na které žijí, a mohou být stříhány jen jednou za rok a v etických podmínkách.
Kašmír
Vlna z kozy kašmírské byla dlouze považována za udržitelný materiál. Na výrobu jednoho svetru z kašmíru je však dle Převlíkárny zapotřebí čtyř koz, které v chovu velkého počtu ničí půdu, na které žijí. Pro oblečení vyrobené z kašmíru je tedy o mnoho lepší dávat přednost tomu z recyklovaného kašmíru.
Hedvábí
U hedvábí není až tak velkým dilematem otázka udržitelnosti nýbrž etiky. Hedvábí je totiž vyráběno z výměšků slin bource morušového, kterému by teoreticky nemělo být v procesu výroby ublíženo. Reálně je tomu však (hlavně ve větších chovech) jinak.
Hedvábný průmysl je rovněž spojován s otrockou prací.
Kůže
Pro kůži se dle Extinction Rebellion usmrtí až jedna miliarda zvířat a její zpracování má velkou uhlíkovou stopu. Velkým problémem je rovněž chrom, kterým se kůže opaluje, a to nejen pro životní prostředí, ale také pro samotné pracovníky, kteří kůži zpracovávají. Kůže má vysokou pořizovací cenu, ale též velkou životnost, pro kterou je jí mnohdy dávána přednost před jinými materiály.
Veganská alternativa kůže může být vyrobena z plastových či celulózových vláken. Zde je rozhodně vhodnější volit variantu celulózovou, jelikož výroba té plastové má obdobné dopady na životní prostředí jako výroba polyesteru.
Přibližné srovnání přírodních materiálů dle ceny na 50 g příze:
Je zde však třeba brát v potaz i to, že stejné množství příze odlišné látky vyjde na odlišně velký kus konečné látky.
bavlna
len
konopí
recyklovaná bavlna
bambus
ovčí vlna
certifikovaná organická bavlna
alpaka vlna
hedvábí
kašmír
Organické verze každého materiálu jsou přirozeně dražší než ty neorganické. :)
Polosyntetické materiály
Tencel / Lyocell
Tencel (lyocell) je naprosto skvělým udržitelným materiálem. Je vyroben z polosyntetického vlákna z obnovitelných dřevných materiálů a má obdobné vlastnosti jako bavlna. Jeho výroba je prováděna v uzavřené cirkulaci, což v praxi znamená, že většina netoxických látek, která jsou potřebné k jeho výrobě, je znovu použita. Navíc pro pěstovaní není zapotřebí pesticidů, insekticidů a potřebuje mnohem méně půdy na stejné množství vlákna než bavlna.
Econyl
Econyl je recyklovaný nylon a pro jeho výrobu se využívají např. vylovené odpady umělých materiálů z oceánu, rybářské sítě a koberce. Je skvělým udržitelným materiálem zvláště pro jeho možnost stále další a další recyklace.
I zde je však dobré míti na paměti problematiku mikroplastů.
Cupro / Měďnatá vlákna
Cupro je veganská alternativa hedvábného materiálu, která je mnohem dostupnější, a je vyrobena rozpuštěním celulózy v roztoku měďnatého amoniaku v uzavřené smyčce, což znamená, že voda i chemikálie z procesu mohou být znovu využity.
Je-li proces výroby řízen zodpovědně, je skvělou udržitelnou variantou. V opačném případě však může být výroba velice toxická pro pracovníky.
Viskóza
Viskóza je synteticky vyrobené vlákno vyrobené z regenerované celulózy.
Často se jí říká umělé hedvábí, jelikož je mu nejvíce podobná. Oblečení z viskózy stejně jako len chladí a netvoří se na něm žmolky. Nejčastějším zdrojem pro její výrobu je však dřevo, které pochází z ohrožených deštných pralesů. Kvůli dalekému cestování s sebou nese také velkou uhlíkovou stopu a na její výrobu se spotřebovává hodně energie i vody. Existuje však ekologická varianta
Ecovero je ekologickou variantou viskózy, která je vyrobena v souladu s pokyny „Ecolabel“ dle EU.
Syntetické materiály
Nejčastěji užité syntetické konvenční materiály jako polyester, nylon, spandex, akryl.
Jsou vyráběny z ropy, což jen ve srovnání s ostatními materiály dělá ohromně levnými a rychle vyrobenými. Proto je také nejběžnějším materiálem, po kterém sahají výrobci fast fashion. V kontrastu časové i finanční úspornosti výroby však stojí ohromná energetická náročnost.
Co se týče životnosti, ta je až přespříliš dlouhá, rozkládají se stovky let.
Dalším velikým problémem jsou aktuálně diskutované mikroplasty, které se uvolňují do vody praním těchto oděvů. Polyesterové oděvy nejsou navíc ani příliš příjemné na těle, žmolkují se, zadrhávají se a elektrizují.
Nylon/silon je nejznámější pro výrobu silonek. Vyhrává příčku jednoho z nejméně udržitelných materiálů, jelikož se jednak při jeho výrobě uvolňují dusíkové plyny, a především má nesmírně krátkou životnost a dlouze se rozkládá. Akryl je sice veganskou alternativou vlny, nemačká se a rychle schne, za to však stejně jako polyester žmolkuje, elektrizuje a zadrhává se.
O něco lepší variantou je recyklovaný polyester, na jehož výrobu je třeba o mnoho méně energie a při jeho výrobě se vyprodukuje i menší množství emisí uhlíku než u produkce polyesteru klasického. I zde je však nutno brát v potaz, že se z těchto oděvů uvolňují mikroplasty a jejich výroba je stále energeticky náročnější než zpracování přírodních vláken.
Zdroje:
https://prevlikarna.cz/udrzitelne-vs-neudrzitelne-materialy/
https://www.curiouslyconscious.com/2019/12/which-fashion-fabrics-are-most-sustainable.html/
https://designavenue.cz/slow-fashion/econyl-jako-nova-generace-mezi-udrzitelnymi-materialy/